Průzkum okolí

O víkendu jsme byli na krátkém pěším výletě za městem, kde bylo jako vždy spousta křemenáčů a kozáků - stačilo si vybírat. Taky jsme nasbírali první borůvky. V neděli jsme zavařovali natěžené ovoce (krom borůvek taky vydumpsterované banány a blumy). Skleničky jsme samozřejmě taky museli vytáhnout z popelnice, ale nemuseli jsme pro ně chodit daleko - studenti na kolejích jich produkují dostatek.
Když jsme zrovna koukali do kontejneru na elektroniku, jestli by se tam nenašla rychlovarka nebo toustovač, šel kolem Ukrajinec, co přijel na parkoviště oprýskanou dodávkou, a poradil nám, že lepší je jít po zavírací době k supermarketům (myslel si, že sháníme jídlo).


V neděli jsem k nám pozvala na návštěvu a na koláč pár lidí, takže se tu sešla japonsko-korejsko-rakousko-česká společnost. S některými studenty je ale trochu těžké si rozumět, a tak například při závěrečné pantomimě, kdy měli dva lidé z dvojice předvádět stejné slovo, předváděl Matěj "pen", zatímco Korejka Su dělala pandu.

Na pondělí jsme si s Rakušankami naplánovali výlet do vesnice Kjerringøy. Ony tam chtěly na jakousi krásnou pláž a my do skanzenu. Přidala se i Češka Verča. Skanzen - obchodní stanice (přístav) byl moc pěkný. Něco víc napíše Matěj.


Ve škole jsem zapsaná do kurzu s názvem Adventure Knowledge, je to vlastně "balíček" tří kurzů, z nichž jeden je zaměřený na poznávání místní přírody, druhý na poznávání norské kultury, literatury, architektury... a třetí na seznámení s norskou pedagogikou. Začínáme přírodou a v úterý jsme kromě přednášky o geologii měli i první výlet - k Saltstraumenu, což je jeden z největších mořských vírů na světě. V přístavu nás navlíkli do pořádných kombinéz a pak jsme na motorových člunech vyrazili k víru. Krásně svítilo sluníčko, takže jsme cestou mohli obdivovat nejdřív přístav a pak různé zátoky, ostrůvky a hnízdící mořské orly okolo. Samotné víry (protože se jich tam tvoří víc) byly docela impozantní, jezdili jsme přes ně a pěkně to houpalo.

Dlouhou dobu jsem měl za to, že právě toto by měly být pověstné víry, v nichž poslal do záhuby svůj Nautilus Jules Verne. Chtěl jsem to sem napsat jako zajímavost, ale domněnky se vyplatí ověřovat: Maelstöm z knihy se podle důvěryhodnějších zdrojů ve skutečnosti nachází na samém konci souostroví Lofoty - čímž se vysvětluje i závěrečná rytina z knihy s popisem "ležel jsem v chýši rybáře z Lofot", která mi zůstala v paměti zarytá od dětsví (stejně, jako nevysvětlitelný způsob, kterým hlavní hrdinové unikli zkáze. Ten trochu připomíná Monty Pythonův "The Cycling Tour" - ...CAPTION --- SCENE MISSING ... "Phew, what an amazing escape":-))) Samotnému autorovi asi posléze došlo, že to s velikostí víru trochu přehnal, tak nechal Nautilus přežít a setkáme se s ním ještě  v Tajuplném ostrově... takže na těch Lofotách bohužel ani není potopený někde pod hladinou, aby z něj něco šlo vytěžit... pozn. M.

 

No comments:

Post a Comment