100 % Økologisk

Říkal jsem si, že tenhle příspěvek by chtěl drobný úvod, aby si čtenář nemyslel, že jsme úplný prasata:-)

Přemýšleli jste někdy, co se v supermarketu (nebo téměř kdekoliv jinde) stane s čerstvým jídlem, které se nestihne včas prodat? Jestli mi je něco přímo odporné a zcela proti mysli, tak je to plýtvání jídlem... a ve své naivitě jsem si myslel, že zbytky z obchodů se přece nějak využijou - když už k ničemu jinému, tak třeba pro zvířata.
Ale skutečnost je asi všude úplně jiná - pečivo, které se provinilo pouze tím, že už je den staré, zatavený pytlík s mrkvemi, z nichž jedna lehce očernala, brambory sice povadlé, ale výstavní proti těm, které skladujeme doma ve sklepě... vše končí v kontejneru na hromadě s ostatním odpadem! Denodenně a v obrovských objemech. Co by tomu řekly naše babičky, které skákaly přes plot pro pírka! Přijde mi to jako jedna z oblastí, kde se světem opravdu není něco v pořádku.

Tady se to děje úplně stejně, jako u nás. Akorát je rozdíl v tom, že kontejner obvykle nestojí dobře uzamčený někde ve vnitřním prostoru obchodu, ale je volně přístupný na parkovišti. Odhodlat se k nakouknutí dovnitř sice vyžaduje překonání opravdu velkého ostychu a vypěstovaných společenských zábran, ale zkusili jsme to hned první den. A ihned jsme si opatřili slušnou zásobu čerstvé zeleniny a pečivo. Člověk ani nemusí být prase, dá se tak opravdu přijít k potravinám nedotčeným, v neporušených obalech, neprošlým a nekontaminovaným od ostatního obsahu kontejneru... někdy:-) Jediné, co člověk nezná, je způsob skladování před vyhozením, takže asi není dobré brát věci, kterým by mohla vadit delší  doba v teple.

Ostatně jsme neobjevili nic nového, říká se tomu "dumpster diving" a řada lidí to dělá ze sportu a z principu. Já si teda bohužel nedělám iluze, že bych tím významně pomohl hladovějícím somálských dětem, ale stejně mě záchrana věcí, které by přišly zpupně nazmar dost těší. A samozřejmě při norských cenách zejména za čerstvou zeleninu je to i docela zajímavá úspora, co si budeme povídat... Pokud přijde policie, je prý dostatečné říct, že to děláte z přesvědčení. Ale přišlo mi, že je to aspoň tady naštěstí každému úplně jedno.

...a teď zpět k přerušenému vyprávění:)

Krátce po příjezdu jsme objevili na dvoře/parkovišti jednoho většího obchodu zastřešený kontejner s otevřenými bočními dvířky. K mání byla zelenina a ovoce v různém stadiu čerstvosti a také skvělé pečivo.

Od té doby se tam občas stavíme, když odněkud jedeme, a podíváme se, co mají "v nabídce". Většinou nejde spoléhat na to, že člověk sežene zrovna to, co potřebuje, jde spíš o takovou sezónní nabídku. Jednou tam byly pytle s několika kilogramy banánů, které byly zabalené ještě ve folii a nebyly vůbec natlouklé ani nahnilé - celé byly krásně žluté, jenom některý měl občas naprasklou slupku. Občas je štěstí na brambory, mrkve, papriky nebo pórek, jindy zase na chleba. Když si člověk vytipuje den, kdy se kontejner tak akorát naplní, nemusí se ani "potápět", stačí otevřít dvířka a sahnout na vršek hromady. Většinou je to na konci týdne - v sobotu večer se totiž všechny obchody zavírají a kontejnery se naplní věcmi, které ani nemusí být natlouklé apod, jenom prostě nesmí v regálu zůstat přes víkend.
Jednou, když jsme se vraceli z výletu, jsme měli v plánu zase se u obchodu zastavit. Já jsem totiž chtěla sehnat něco k pití na večerní předpárty na univerzitě. V Norsku jsou v barech tak drahé drinky, že je tu zvykem sejít se o několik hodin dřív někde mimo bar a "připravovat se" z vlastních zásob. Samotná párty mě nelákala, ale na chvíli si s ostatními sednout předtím jsem plánovala a chtěla jsem si pro tento účel koupit nějaký džus. "Ten asi budu muset koupit," prohlásila jsem a vydala se do obchodu. Matěj mě ale zarazil s tím, že je lepší se nejdřív podívat, co se nabízí v kontejneru - a už z něj začal tahat lahve. Zrovna dnes byl totiž plný kvalitních ovocných džusů (s výmluvným nápisem 100 % Økologisk, podotýkám, že ani nebyly prošlé). Co víc si přát. Dále jsme ten den natěžili pěkné plastové krabičky s víčky (v jedné byl zbytek obsahu - trochu ztvrdlých bonbonů, jimiž jsme nepohrdli), květák (krásnější, než jde v Česku koupit), mrkve a brambory, kterých bylo téměř neomezeně.