Dugnad v Nordvice

 

Na sobotu 28. srpna naplánovala Berit v Nordvice dugnad, neboli brigádu (aspoň jednou ročně se taková akce koná snad na každé chatě, viz třeba Brigáda na Lurfjellhytě).

Dugnad byl plánovaný dlouho dopředu tak, aby se mohlo zapojit co nejvíc lidí, samozřejmě zejména ze skupiny Nordvikas venner. Berit navíc přizvala ještě nějaké kamarádky.

Nám se ovšem ráno nějak nedařilo odjet ze Ljønes včas, takže když jsme asi ve 12 přijížděli k Valnesvatnet, bylo jasné, že většina brigádníků už bude na místě. Ano, parkoviště plné - to bude pomocníků!

Byli jsme tedy trochu překvapení, když nás u chalupy přivítala jen Berit. Ostatní auta patřila jen výletníkům, bylo totiž opravdu pěkně. Nakonec, pro nás to žádná velká změna oproti normálu nebyla, v chalupě už jsme strávili nespočet víkendů, kdy jsme tam byli sami a trochu okolo pracovali.

Pustili jsme se tedy do práce. Matěj pracoval na nové fasádě, já jsem natírala kadibudku a Berit chodila okolo a vymýšlela, co by mohla dělat, až usoudila, že začne dělat vafle - těsto už měla připravené (myslím, že pro Nory jsou vafle a káva důležitá součást každého správného dugnadu). V kuchyni jsou totiž nová kamna, a tak je potřeba je pořádně vyzkoušet. Nebylo ovšem úplně jednoduché vychytat správnou teplotu, a tak byly zpočátku všechny vafle uvnitř nedopečené a na okrajích spálené na uhel. 

Pak to Berit vzdala, předala mi štafetu a šla radši místo mě natírat kadibudku. Mně se také nejdřív nedařilo, teprve asi po půl hodině jsem přišla na způsob, jakým vafle upéct k všeobecné spokojenosti. Nicméně byla to asi nejtěžší práce na celém dugnadu.

Odpoledne se za námi ještě přijel podívat Bjørn, což bylo moc milé. 

nová kamínka v kuchyni

 

Matěj dělá novou fasádu

nově natřená kadibudka, neboli utedo