V pátek mě vyzvedly Karin a Kathy, dvě z celkem pěti účastníků, dojeli jsme autem k jezeru Svartvatnet a vyrazili zdolat asi 8 km vzdálenost k chatě. Cestou nás dohonili Nor Odd a Španěl Riccardo - student, kterého jsem potkala už během Erasmu - a byli jsme tedy všichni. Skoro sedmdesátiletá Karin udávala svižné norské tempo a v podvečer jsme dorazili do chaty. Bylo krásně, takže jsem čekala, že začneme s plánovaným větráním koberců a dek, ale ukázalo se, že mé představy o brigádě jsou naivní. Nejdřív bylo potřeba uvařit kafe a užít si, že jsme konečně v chatě (Kathy, původem Američanka, nebyla zvyklá chodit v horách a cesta pro ni byla poněkud náročná). Na internetu byly v popisu akce vyjmenovány všechny práce, které je třeba udělat, a pak tam byla taky poznámka, že důraz bude kladen i na „sociální stránku“ akce. Starší účastníci brigády (krom mě a Riccarda bylo všem přes šedesát) se evidentně rozhodli, že zrovna tím by se mohlo začít, vytáhli pivo a víno, uvelebili se v křeslech a začali klábosit. (Aspoň jsem si trochu procvičila norštinu.)
Během následujících hodin se původně pěkně uklizená kuchyň a obývák proměnily v binec hodný studentské koleje, vytahána byla snad polovina nádobí a v ložnici se rozlilo víno. Večer byl zakončen konstatováním, že to se umyje ráno a do té doby snad nikdo cizí nepřijde.
Druhý den brigáda pokračovala rozbitím skleničky, rozsypáním soli a dlouhou poradou u snídaně. Po snídani jsme společnými silami uklidili kuchyň. Nádobí bohužel někdo iniciativně utřel ne úplně čistou utěrkou, takže skončilo zapatlanější, než když jsme přišli. Poté jsme se vrhli na převlíkání postelí a větrání dek. Na rozdíl od předešlého dne ale mírně mrholilo, takže deky spíš trochu navlhly.
Práce byla přerušena několika pauzami na kafe, víno či cigaretu, taky se vařil oběd a potom večeře. (Vlastně si nejsem jistá, jestli nešlo spíš o jednu dlouhou pauzu přerušenou občasnou prací.) A potom už byl opět nejvyšší čas na „sociální stránku“.
No teď vážně. Nějakou práci jsme nakonec udělali, vyluxovali a vytřeli jsme podlahu, muži naštípali dřevo (motorovým štípačem), já jsem natřela jedny dveře a jedno okno. A asi se dá i říct, že chata po našem odchodu vypadala o něco lépe než předtím. V neděli v poledne jsme se sbalili a vydali se na cestu zpět. Dobrý na tom všem bylo, že jako účastníci brigády jsme nemuseli platit za ubytování a měli jsme proplacené jídlo i dopravu. Jestli bude ještě nějaká další brigáda, asi se zúčastním :-)
Fíha, tenhle blog jsem nějak zanedbávala, koukám, že jste se na brigádě nadřeli 😂
ReplyDelete