Kdo by si oblasti za polárním kruhem představoval jako neúrodnou pustinu, byl by překvapen tím, jak je tu živo a zeleno. Teď je tu v podstatě ještě jaro, ve městě kvetou šeříky. Louky jsou taky plné květů, všechno je šťavnaté a zelené a bujně to roste, někdy až moc (člověk se tím musí prodírat například na orientačním běhu). Díky neustálému slunečnímu svitu mi saláty ze semínek místo za týden vyrašily už po dvou dnech. Bylinkám zachráněným z kontejnerů se taky výborně daří.
Taky o zvířenu nemáme nouzi, losů už jsme potkali několik. Taky dvě stáda sobů pasoucích se u silnice. A samozřejmě všude přítomné ovce. Nejvíc je tady ale asi ptáků. Protože bydlíme u moře, celý den (takže i v době, kdy se snažíme spát) nám kolem baráku křičí racci. Občas se objeví havrani. Po zahradě nám každý den poskakuje několik drozdů. Pod střechou těsně nad okny do ložnice bydlí několik desítek jiřiček, na sousedově střeše hnízdí pro změnu ústřičníci (legrační mořský pták s dlouhým červeným zobákem vydávající pískavé zvuky jako gumové zvířátko pro psy). Taky jsou tu kolihy a spousta dalších mořských ptáků, co ani neznáme. Už jsme viděli i prvního mořského orla.
A hojnost ryb, tu jsme zatím ověřovali jen dvakrát, přičemž ale poslední pokus byl tak úspěšný, že budeme muset zase chvíli počkat, než se nám podaří zásoby sníst.
ovce si užívají teplého dne |
jiřička směřuje do hnízda |
No comments:
Post a Comment