Kde bydlíme a první dny

Na letišti nás přivítal Matějův zaměstnavatel Arnstein, pozval nás na večeři a pak nás odvezl do Ljønes, kde budeme bydlet v jednom ze starých domů, které má na starost.
Součástí bývalého statku je velká stodola a několik dalších stavení. Je odsud vidět na nedaleké mořské pobřeží s vikingskými pohřebními mohylami a na hory národního parku Sjunkhatten na druhé straně fjordu.

Obytný dům je značně veliký (ještě po týdnu stále narážím na místnosti, ve kterých jsem dřív nebyla) a je plný věcí, které se zde střádaly několik generací. Je to vlastně takové muzeum, se zastoupením období zhruba od 17. století do 90 let 20. století. Stačí příložit pár obrázků.

kuchyně

obývák (celkem jsou tu dva)

jeden z mnoha neobývaných pokojů

spojení se světem

Poté, co Matějovi přivezli služební auto, jsme se vydali směrem do města sehnat zásoby a jiné potřebnosti. Prvním bodem na programu bylo opatření jízdních kol, což jsme plánovali udělat ve sběrném dvoře – zastávka byla úspěšná, mohli jsme si dokonce vybrat.
Potom jsme objeli pár obchodů. Odpadové hospodářství tu pořád funguje úplně stejně. Takže kromě koupeného nákupu jsme do auta naložili pár kg nádherné zeleniny a ovoce, několik maličko prošlých uzených lososů a pytel chlebů z předchozího dne. Nutno podotknout, že se skříňovou dodávkou se zásoby opatřují velmi pohodlně. Jedinou nevýhodou je, že jí na dveřích září nápis Bodø kommune. Musíme se tedy chovat opatrně, abychom snad neudělali nějakou ostudu.
Nakonec jsme vše obstarali tak rychle, že jsme nemuseli dál než na Vikan. Cestou zpět jsme si aspoň na Saltstraumenu za mírného deště chytili rybu a pak pokračovali zpět, dát si královskou večeři.

ustájená kola

zpracovávání úlovku