Tento týden jsem opět byla na programu pro děti (viz Děti na farmě) u Eirin. Tentokrát ale nebyla v plánu práce na farmě, nýbrž výlet k Evensetvatnet, resp. ne přímo k němu (bohužel), ale k vodopádu na řece, která vytéká z jezera. Jedním z cílů bylo najít starý mlýnský kámen, který tam někde leží.
Děti dorazily vybaveny na výlet, takže v holínkách, gumových kalhotech a s polínkem v baťůžku. Většina trasy vedla po rozbahněné cestičce v hustém březovém mlází a také několikrát přes potok. Pak jsme konečně vyšli nad vodopád (jít k němu by bylo nebezpečné, řeka byla po deštích hodně rozvodněná) a zastavili se na povinnou součást norského výletu – pití kafe (kakaa) z termosek a opékání párků.
Nechtěla jsem se nechat zahanbit, takže jsem vyndala švýcarák, rozhlídla se po vhodném místě na ohniště a začala řezat dřevěné hobliny na podpal. Noři se ale s rozděláváním ohně moc nepářou. Postup je jednoduchý: Z batůžků se vyndají polínka, položí se na náhodné místo na vřesu a borůvčí, pod polínky se zapálí pevný podpalovač a je to. Pak se stačí natáhnout pro nejbližší březovou větvičku, nabodnout na ni párek a strčit ho přímo do ohně. Čím černější, tím lepší (v Norsku se říká, že kdo jí spálené věci, bude mít hezké děti). Pak se párek polije kečupem a zabalí do lompe (tenká bramborová placka) nebo strčí do sladké housky. Toto jsme během 20 minut zvládli a pak vyrazili na cestu zpět.
No comments:
Post a Comment