Střípky 2023/1

 

Asi tři dny po příjezdu, Vojta stojí na zápraží a kouká ven, kde je zrovna poněkud pošmourno. V: „Já nechci, aby tady bylo Norsko.“

*******

Anička se obdivuhodně rychle naučila sbírat lesní plody. Jen bohužel nerozlišuje borůvky od vlochyň a brusinky od svídy. Vraní oko naštěstí zatím nepotkala.
 

*******

 

Matěj se s Haraldem bavil o tom, jaké by to bylo bydlet v Skjerstad (to je taková malebná vesnice přes fjord od Ljønes). Koukali jsme tam totiž na malý domeček na prodej, nedaleko od moře, hned vedle kostela. Harald se zhrozil, že tam by tedy žít nechtěl, že je tam „moc rušno“. Nevím, jak přesně to myslel, ale argumentoval mimo jiné tím, že tam je veliký hřbitov. A že pozemek je hned vedle „křižovatky“. (Ostatně, můžete se podívat na streetview.)

*******

Jednoho slunného dne jsem se přidala k Håkonovi, Eirin a dalším sousedům, kteří se šli koupat do moře. Pochvalovali si, jak je teplé, ale jakž takž se v něm dalo být jen cca 4 metry od břehu, ve větší hloubce pak už byla strašná kosa. Když jsme vylezli, musela mi Eirin půjčit péřovku, abych se přestala klepat zimou.

*******

Vojta celkem bez rozpaků chodí k sousedce na zahradu okukovat, jak řeže nebo štípe dřevo (což dělá několik hodin každý den). Dnes prohlásil „Něco vidím, tak tam jdu.“ a odešel opět k ní. Že si nerozumí ani slovo, ho neznervózňuje.

No comments:

Post a Comment