Mnohokrát jsme například byli v "našem víkendovém sídle" - chalupě u Valnesvatnet, kterou jsme si skromně vybavili a poměrně výrazně zútulnili (alespoň proti původnímu stavu).
V lednu a únoru nám počasí sice nenadělilo mnoho sněhu, zato byl ale na všech jezerech led jako zrcadlo. Kromě občasného hraní "hokeje" (=velmi amatérského) na hřišti ve městě jsme tedy mohli bruslit i po obrovských vodních plochách uprostřed krásné přírody.
Valnesvatnet |
Například při výletu do lovecké chaty v Sørfjordu jsme se na bruslích krásně dostali přes čtyři jezera, strávili večer pozorováním polární záře, hraním scrabble, na kytaru a jezením čerstvě ulovené tresky a v neděli zase přebruslili zpět. Ideální norský víkend.
Na bruslích do chaty. |
Lovecká chata v Sørfjord |
Do krásné přírody ale nemusíme jezdit daleko, stačí třeba vylézt na nejbližší kopce. Přenocovat se dá v některé z otevřených chatiček, jako třeba v této:
chatička nad Skaug |
Trochu fouká zleva. |
Což je ostatně docela často. Jednou silně foukalo, když jsme během výletu na běžkách potřebovali překonat jezero (naše oblíbené Valnesvatnet). Lyže jsou na ledu samozřejmě naprosto neovladatelné a brzdit, to už vůbec nešlo. Janek naštěstí vymyslel způsob dopravy, při kterém se člověk namusí bát pádu. Stačí si na lyže sednout, nechat se tlačit větrem a směr pohybu korigovat odpichováním se hůlkama.
Led jako zrcadlo samozřejmě na jezerech nevydržel věčně - jen do prvního pořádného chumelení. Potom už se po širých jezerních pláních běžkovalo dobře, v krásných stopách. O víkendech se po Valnesvatnet proháněly desítky běžkařů. A taky tam jezdily traktory tahající dřevo, mimochodem :-). Aneb ohledně tloušťky ledu si nebylo třeba dělat starosti.
Výhled na Landegode (cesta do chatičky nad Skaug) |
No comments:
Post a Comment