pozn. proti zmatení: ačkoliv blogger zobrazuje jako autora Terezu, toto napsal Matěj:-)
Je pozoruhodné, jak zkreslené a strašidelné představy lidé mají o polárním kruhu. Již v září (!!) se nás z domova starostlivě ptali, jestli už máme tmu, na konci února jsme zaznamenali domněnku, že máme světlo dvě hodiny a hokej lze hrát jedině s čelovkama. Proto bych rád začal zeširoka, osvěžením znalostí zeměpisu:
Při zmínce o polárním kruhu si leckdo představí arktickou pustinu, kde se vyskytují maximálně lední medvědi, eskymáci, a sem tam nějaký badatel. Polárníh kruh z definice ale nijak nesouvisí s teplotou a prochází kraji normálně obývanými, kde to ještě vypadá celkem podobně, jako u nás doma. Jak známo, osa země je odkloněna od kolmice k rovině, ve které obíhá kolem slunce, o 23.4°. Tento sklon má na svědomí střídání ročních obodobí - půl roku je každá polokoule ke slunci přikloněna a probíhá léto, či od něj odkloněna a panuje zima.
Pokud bychom na globus seshora položili vodorovnou rovinu, místo ve kterém se dotkne povrchu určuje polohu polárního kruhu. Pokusil jsem se to tady názorně naznačit:
 | |
| definice polárního kruhu (ten je červeně) |
Znamená to, že v tomto bodě jednou ročně slunce vůbec nezapadne a jednou ročně vůbec nevyjde. Čím se přesuneme blíže k pólu, tím více těchto dní bude. Důležité ale je uvědomit si, že ve chvíli, kdy je země ke slunci svým sklonem "bokem", tedy v období rovnodennosti - 20. března a 22. září, je doba slunečního svitu všude stejná. Tou dobou jsme tu tedy měli, stejně jako vy, slunce na obloze od 6 do 18 hodin. O to větším fofrem se ale dny zkracují či prodlužují. Když toto píšu (6. dubna), zapadá již slunce v 19:18 slunečního času = 20:18 letního! Každý den je delší asi o 10 minut.
Tolik prostá geometrie, uvažujeme-li pouze přímý sluneční svit. Důležitý fakt ale je, že denní světlo panuje - díky rozptylu v atmosféře - i v době, kdy slunce není přímo viditelné. Ostatně kdyby to tak nebylo, ve stínu by byla úplná tma:-) A jelikož je tady dráha slunce mnohem plošší, je denní světlo dlouho předtím i potom, kdy slunce přeleze přes horizont. I v okolí Vánoc, kdy se slunce na obloze několik týdnů neobjevilo vůbec, bylo díky tomuto jevu vlastně úplně normální denní světlo. Den měl podobu dlouhatánského rozbřesku, který vzápětí vystřídal dlouhatánský soumrak - často provázený krásnými červánky. Obzvlášť na sněhu a při jasném nebi má toto období fantastickou atmosféru.
 |
| začátek dne - 31.12., cca 9:20 |
Nejlépe si člověk uvědomí množství denního světla, když přebývá někde mimo dosah elektřiny. U nás vím, že o vánočních prázdninách se dá vstát, zatopit a vyrazit na běžky kolem osmé a je dobré se vrátit do čtyř. Tady to, přes všechny obavy, nebylo až tak výrazně odlišné - dostatek denního světla pro jakékoliv venkovní činnosti byl o vánocích asi od devíti do tří. A toto období netrvalo dlouho.
 |
| Ač slunce neuvidíme několik týdnů, v poledne o sobě na jižním obzoru dává jasně vědět. Fotka je tmavá, protože je exponovaná podle záře slunce - vidět je normálně. |
 |
| Celkem obyčejné denní světlo - 26.12., 13:05 |
Pokud bychom to shrnuli, celkem překvapivě dojdeme k závěru, že na severu je sice úhrnem víceméně stejně přímého slunečního svitu (v prosinci vůbec a v červnu pořád), ale denního světla výrazně více, díky ploché dráze slunce a nepřímému (rozptýlenému) světlu.
 |
| Za zmínku stojí i měsíc - pokud je úplněk, chová se jako slunce o půl roku později - v zimě tedy svítí opravdu pořádně (26.12., 14:40) |
 |
| za úplňku - 1.1.2018, 02:03 |
A ještě jednu výhodu má období krátkých dnů: můžete se vrátit z výletu po třech hodinách, s pocitem, že jste využili skoro celý den:-)
Na týhle stránce je efekt pěkně vidět pro libovolné místo na zemi: https://www.timeanddate.com/sun/norway/bodo
ReplyDelete