Velikonoční barvení

Když už jsou ty Velikonoce, rozhodla jsem se nevyjít ze cviku a nabarvit nějaká vajíčka. Taky se to tak trochu nabízelo, jelikož pár dní před svátky měli u jednoho z obchodů vejce zrovna "v akci" a Matěj jich natěžil něco lehce pod stovku (a to nevzal ani zdaleka všechna). Kamarádka Lena taky plánovala malovat, takže jsme u nás uspořádali menší barvicí workshop. Nutno tedy podotknout, že v Německu mají trochu jiné zvyky a popis České tradice vzbudil značný údiv.


 Rozhodli jsme se vyzkoušet přírodní barviva. První pokus měla být žlutá (kurkuma) a hnědá (cibulové šlupky) a technika listových obtisků (barvení v silonce). Za hustého chumelení jsem tedy vyrazila shánět lístky. Po pár minutách brození se ve sněhu jsem usoudila, že se budeme muset spokojit s loňskou uschlou travou a loňskými trochu schnilými listy. Jediná zeleň byly smrkové větve. Jaro ještě nedorazilo.
Se silonem to bylo jednodušší. Prohrabala jsem popelnici na textil a silonky jsem sice nenašla, zato jsem ukořistila růžovou sexy košilku z elastické síťoviny.

Ukázalo se, že nasbírané listy jsou trochu velké, ale při šikovné práci s nůžkami šly nazmenšovat na správnou velikost. Kouzlit se dalo taky s gumičkami a lepenkou.

Cibulových slupek jsme nakonec měli jenom pár, takže jsme se rozhodli je rovnou smíchat i s tou kurkumou. Přilili jsme ocet, přidali sůl, vložili do vroucí směsi vajíčka a čekali, co to udělá. Výsledek byl docela povedený. Síťovaná košilka dělala na vajíčcích zajímavý vzor.

A druhý pokus, tentokrát technika s včelím voskem a vývarem z červené řepy, dopadl také docela uspokojivě (na úvodní fotce).