Jam Session (aneb připraveni na zimu)

Celý podzim jsme na výletech pilně těžili lesní plody a mezi výlety zavařovací sklenice. Nahromadili jsme borůvky, maliny, morušky a především brusinky, které tu rostou v obrovském množství. Brusinky se ostatně osvědčily jako dobré tužidlo - takže jsme je v experimentálně stanovených poměrech přidávali do ostatních plodin (například borůvky samy o sobě moc tuhnout nechtějí).

Na polární zimu máme slušnou syslí zázobu, posuďte sami:

Konečný stav je 142 sklenic. A to jsme zapomněli naaranžovat i lahve s nasušenými křemenáči a hřiby. Kompozice je pojata ve stylu mládkova antiperspektivismu od nejmenší po největší, ale moc to neni poznat:-) Prostředek sekvence je tmavý, protože v průběhu focení se za oknem přihnala sněhová bouře a zase odešla...

Lett å åpne

Co se týče zavařovacích sklenic, zaujala mě jedna fikanost, kterou jsou některé opatřeny. Možná to není norský vynález, ale nikde jinde jsem to neviděl: plechové víčko vypadá na pohled obyčejně a pasuje na obvyklý závit, ale je vylisované ze dvou částí, které se vůči sobě mohou otáčet - vlastní víčko s těsněním a jakási převlečná matice. Při otevírání sterilní sklenice, ve které je podtlak, tedy nemusíte překonávat smykové síly mezi hrdlem sklenice a těsněním, pouze tření v závitu. Jak prosté a přitom dokonale funkční! Na víčku je obvykle nápis "lett å åpne" nebo "enkelt å åpne", což znamená "snadno otevíratelné".