Pár slov o norském vzdělávání


Chodit do školy v Bodø musí být skvělé. Do krásné přírody je to co by kamenem dohodil, na hodinu plavání jezdí žáci na kolech, učit se chodí ven... A takto například vypadá okolí Ålstad Barneskole (Základní škola Ålstad), kde jsme byli ve čtvrtek (28. září) na exkurzi s kurzem Experience Pedagogy:

Tělocvična...

...a učebna biologie? :-)


Norové chodí do přírody pořád a rádi. Mají pro to dokonce speciální slovo - friluftsliv, což v doslovném překladu znamená "život na čerstvém vzduchu" (free air life). Je to vlastně celá filozofie bytí v přírodě a studuje se to na univerzitách. Ostatně i náš kurz Adventure Knowledge má být taková ochutnávka friluftslivu. Není tedy divu, že i výuka na základních školách probíhá často venku.

Když jsme ráno přišli ke škole v Ålstadu, chodilo už po okolí několik skupinek dětí vedených učiteli. Dveře do školy pak byly celý den otevřené a proudily jimi ven davy školáků, kteří měli zrovna přestávku a šli ji trávit na sluníčko. Samotná návštěva školy byla také zajímavá: měli jsme možnost pozorovat například využití tabletů v praxi (v Česku už to asi také začíná být běžné, ale ještě jsem to na vlastní oči neviděla). Na programu v hodině náboženství byl nejdřív krátký kvíz jako opakování z minulé hodiny: děti si rozdaly tablety, přihlásily se do aplikace Kahoot a učitelka spustila hru: žáci měli na svém tabletu vždy vybrat správnou odpověď na kvízovou otázku a na interaktivní tabuli pak bylo vidět, kolik z nich odpovědělo správně. Energická hudba a barevné prostředí z toho dělaly docela strhující podívanou. Pak si všichni vzali sluchátka a studovali výuková videa a texty s dalším tématem.

Učitelka nám mezitím vysvětlila, jak tablety fungují, a že je to mimo jiné také opravdu velké ulehčení práce: děti například odevzdávají doma vypracované úkoly do on-line prostředí, kde je ona může jednoduše zkontrolovat a okomentovat - a může to klidně udělat i formou audio nahrávky. Tablety jsou ale jen jedna z možných pomůcek. Obyčejné učebnice mají také, občas využívají třeba i Lego a samozřejmě se snaží co nejvíc chodit ven.


Co mě ještě zaujalo, byla úroveň angličtiny v hodině jazyků. Samotná učitelka mluvila anglicky velmi dobře, a zdálo se, že páťáci plynulé angličtině celkem bez problémů rozumí. Učitelka se také rozhodla využít naší návštěvy a poprosila jednu z mých spolužaček, američanku Sunni, aby řekla pár slov o Montaně, odkud pochází. Sunni má sama dvě děti, a tak se velmi obratně dokázala přiblížit tomu, co by žáky zaujalo - poutavě vyprávěla o medvědech, předváděla grizzlyho a ukazovala fotky zasněžených hor. Přesto, že mluvila opravdu pěkně, pomalu a zřetelně, jsem musela obdivovat, jak děti dokázaly výklad sledovat a (celkem správně anglicky) pokládat zvědavé otázky.


Norsko patří mezi státy, jejichž školství je považováno za velmi dobré. (Taky je velmi dobře financované :-)) Kromě toho, že máme díky exkurzím možnost pozorovat konkrétní ukázky, také během seminářů nahlížíme do toho, co je "za tím", aneb studujeme hodnoty, na kterých zdejší vzdělávání oficiálně staví.
Norsko je velmi otevřená a demokratická země (podle některých průzkumů také země s nejšťastnějšími obyvateli)... a chtělo by se říct celkově "úspěšná" země. To je samozřejmě téma na samostatný rozsáhlý článek/diskuzi, tady jsem ale jen chtěla zmínit, že při pročítání norského školského kurikula (resp. jeho "jádrové" části, kde jsou vyjádřeny vzdělávací hodnoty) jsem několikrát měla chuť říct "není divu". Samozřejmě co je psáno nemusí ještě zdaleka platit... ale tady to, zdá se, docela funguje.

Mezi norské vzdělávací hodnoty patří, stručně shrnuto, tyto:
1. Lidská hodnota a důstojnost
2. Kultura, identita a diverzita (Vzdělávání má vést k tomu, aby lidé oceňovali vlastní kulturní tradice a hodnoty, a zároveň považuje jiné kultury za možnost obohacení té vlastní.)
3. Kritické myšlení a etické povědomí
4. Kreativita, nadšení pro objevování
5. Respekt k přírodě a pro-environmentální postoje
6. Demokracie a participace
(Kdyby to někoho zajímalo víc: toto je z ještě nevydaného dokumentu, přístupný je ale například tento text.)

Nutno dodat, že při následné diskuzi se spolužáky o tom, jak vypadají jejich národní hodnoty a vzdělávací programy / jádrová kurikula, jsem se celkem styděla, že my na takový dokument ještě stále čekáme.

No comments:

Post a Comment