Norge: Cesta domů

Našla jsem pár fotek, které by jinak zůstaly nevyužité, a tak dodávám ještě jedno doplnění o konci našeho pobytu v Norsku.

Prvních pár je z výletu do Tromsø, kde jsme byli navštívit kamarádku na psí farmě. Cestou jsme se zastavili ve městě, pozorovat vlajkovou parádu, bylo totiž 17. května (Constitution Day).

Bohužel kolem farmy už nebyl sníh, takže jsme se nemohli projet na saních, ale na krátký výlet s několika psy (čtyřmi šťastlivci z cca sta) jsme si vyšli.

Sámové v krojích

Na výletě se psy

Na poslední dva týdny jsme se pak přesunuli do Nordviky, kam za námi na návštěvu přijeli Jíra s Janou a dětmi. Čas jsme trávili samými dobrodružstvími: na kánoích jsme objevovali tajuplné ostrůvky, hledali jsme pirátský poklad a Gunárovu chatu ve skrytém údolí, chytali jsme pstruhy... Navštívili nás také někteří z Nordvikas venner (Přátelé Nordviky) a dokonce pro nás uspořádali grilování. Bjőrn nám při loučení poradil, kde se dají dobře chytat ryby, tak jsme tam jeden z následujících dnů vyrazili s Jankem - náležitě jsme před českou návštěvou vychválili jeho rybářské umění, načež jsme strávili celý den (téměř) marnými pokusy něco chytit. Na zpáteční cestě jsme si pak postěžovali Bjőrnovi, kterého jsme potkali před obchodem, že jeho místo nějak nefungovalo. Bjőrn se zatvářil vážně a zeptal se "Did you try in the water?"

Grilování s Nordvikas venner

Objevování tajuplných ostrůvků na jezeře Valnesvatnet

Pak nastal čas chystat se k cestě domů, tedy především sbalit všechny věci (část jsme jich totiž ještě měli uskladněnou ve sklepě na koleji). Jestliže jsme se před odjezdem z Česka strachovali, že se nám všechno do auta nevejde, teď byly obavy skutečně namístě. Za deset měsíců pobytu se nám podařilo nashromáždit spoustu užitečných věcí (většinou z popelnice), a teď nám bylo líto si je neodvézt domů. Fén na vlasy, vysavač, waflovač, několik párů back country lyží a bot, již zmíněné vosky, zásoby různých luxusních pochutin - především čokolád a ořechů (brambůrky jsme rozdali), pulky (poctivě zakoupené) a také samozřejmě našich 142 marmelád a několik desítek dalších zavařovaček, které jsou sice prázdné, ale mají krásná víčka. Balit jsme museli ještě pečlivěji než minule. Nakonec se to ale kupodivu všechno dovnitř vešlo, a to včetně jednoho pořádného soba (tedy naštěstí jenom sobí kožešiny, zato nevyčiněné :)).
A potom už nezbývalo, než se rozloučit s chalupou a vyrazit na dlouhou cestu domů.

V rámci využití všeho volného místa jsem vyplnila zavařovačky vším možným, co jsme chtěli odvézt (sušené ovoce, sušené houby, sušený krab, živá bazalka a pod.)