Návštěva v Sørdalu

 

V pátek 6. 9. jsme jeli na návštěvu k Leně, která bydlí na samotě v Sørdalu. Údolí s národním parkem je nádherné, prošli jsme se podél krásně čisté řeky. Stromy už byly zbarvené podzimně a vše zářilo pestrými barvami. 

U Leny jsme dostali výbornou večeři – tresčí jazýčky (specialita Severního Norska). Užili jsem si pěkný večer na terase a pak nás Lena přizvala k vytahování sítí, které má nalíčené v nedalekém jezeru. 

U jezera Kykkelvatnet je krásný dětský parčík s hračkami, různými kárkami a jezdítky, dětskými koly, je tu i pěkná pláž, přístřešky, ohniště, chůdy atd. Šlo by tam strávit celý den. (Bohužel později jsme zjistili, že vstup je placený.) My jsme ale rychle nasedli do loďky a doveslovali k sítím, abychom je vytahli ještě za světla. Bylo v nich asi 6 menších pstruhů, které nám Lena darovala (krom jiného). Byl z nich výborný oběd.

 

Všední dny s dětmi

Všední dny u nás probíhají zdánlivě podobně, ale během každého prožijeme s dětmi mnohá malá dobrodružství. 

První dny - na farmě

Když Matěj vyjednával pracovní smlouvu, dozvěděl se, že první týden našeho pobytu je dům, ve kterém jsme vždycky přebývali, obsazen, a že si máme sehnat ubytování. Zeptali jsme se tedy Eirin s nadějí, že bychom si mohli pronajmout její druhý dům zvaný Nyheim. Ten byl bohužel obsazený, ale po chvíli přemýšlení přišla Eirin s tím, že vlastně stejně jede na dovolenou a potřebuje někoho, kdo se bude starat o její farmu, a že klidně můžeme bydlet u ní doma. A bylo domluveno.

Vlaky, vláčky

Jak se letos dostat do Ljønes? Loni jsem sama s dětmi letěla (což bylo náročné) a Matěj sám jel autem, což bylo taky náročné (přecijen je to 3000 km). Opakovat se nám to nechtělo, autem by to děti ještě nezvládly, rozhodli jsme se ale zkusit variantu vlak+trajekt, kterou už jsme několikrát jeli.

Vyšlo to relativně dobře.